Kabinet kuriozit

"Musei Wormiani Historia", frontispis knihy Museum Wormianum znázorňující kabinet kuriozit Oleho Worma
Samec narvala, jehož roh připomíná roh jednorožce, byl častým exponátem mnoha kabinetů

Kabinet kuriozit (často německy Kunstkabinett, Kunstkammer nebo Wunderkammer, někdy též kabinet divů či kabinet podivností, zvláštností apod.) jsou výkladové sbírky předmětů a artefaktů, které vznikaly především v Evropě v době renesance, a jejichž zařazení dodnes není zcela přesně určeno.

Původní výraz kabinet označoval spíše místnost, později, v přeneseném smyslu též část nábytku. Klasické kabinety kuriozit se začaly objevovat v 16. století, i když zárodky podobných sbírek existovaly již dříve.

Moderní terminologie většinu předmětů kategorizuje nejčastěji jako ukázky z oblasti přírodopisu (někdy jde o podvrhy), geologie, etnografie, archeologie, náboženské předměty nebo historické artefakty jako relikvie, umělecké předměty (včetně kabinetních maleb), či starožitnosti. „Kunstkammery“ byly chápány jako mikrokosmos či „divadlo světa“, anebo „divadlo pamětí“. Kunstkamera svému majiteli pomocí mikroskopické reprodukce symbolicky zprostředkovávala „ovládání vnějšího světa z vlastního příbytku“."[1] O sbírce anglického krále Karla I. píše souhrnně Peter Thomas: „Samotný kunstkabinett byl druhem propagandy“[2] Kromě nejslavnějších, nejlépe zásobených panovnických a šlechtických kabinetů, vytvářeli v Evropě podobné sbírky také členové bohatých vrstev, ale také vědci a badatelé. Některé takové sbírky se později staly základem dnešních muzeí.

  1. Francesaco Fiorani, reviewing Bredecamp 1995 in Renaissance Quarterly 51.1 (Spring 1998:268-270) str. 268.
  2. Thomas, "Charles I of England: The tragedy of Absolutism", A. G. Dickens, ed. The Courts of Europe (London) 1977:201.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy